Hovory na bělidle: na prezidentku si budeme muset ještě počkat

Na otázky v pořadu Hovory na bělidle odpovídala Veronika Šprincová z Fóra 50 %. Foto: Hana Lojková / www.padesatprocent.cz

Tyto otázky byly 22. ledna tématem debaty Kateřiny Krejčí a Jany Šmídové s hostkou pořadu Hovory na bělidle Veronikou Šprincovou, která je koordinátorkou projektů a analytičkou občanského Fóra 50 %. Za tuto organizaci také zasedá v Radě vlády pro rovné příležitosti žen a mužů a také ve Výboru pro institucionální zabezpečení rovných příležitostí žen a mužů.

A protože se diskuze odehrávala v předvečer druhého kola prezidentské volby, byla první otázka večera víceméně jasná. „Očekávaly jste ve Fóru 50 % již při kampani první přímé prezidentské volby, že do finále nepostoupí žádná ženská kandidátka? Anebo jste měly alespoň nějakou naději ve skrytu duše?”

Veronika Šprincová reagovala: „Říká se, že naděje umírá poslední, ale přesto jsme realistky, takže jsme podobný výsledek očekávaly. Minimálně ten, že do druhého kola zřejmě postoupí dva muští kandidáti.” Debatující ženy se shodly, že jedním z důvodů, proč prozatím ve volbě neuspěla žádná ženská osobnost, je přežívající stereotyp, že o zásadních věcech, jako je např. politika, by měl rozhodovat muž. Ženu na Hradě prozatím nepodpořila většina voličů a voliček.

„I to, že v prezidentské volbě se nakonec do druhého kola dostali dva mužští kandidáti, …. tak zřejmě nějaká představa o tom, jaký by měl být prezident, mezi lidmi panuje. Je pravda, že se to netýká jen pohlaví, ale možná i věku – např. u Jiřího Dienstbiera se často zmiňovalo, že je příliš mladý,” dodává Šprincová.

Další téma, věnující se tentokrát podpoře kandidátek na prezidentku, otevřela otázka Kateřiny Krejčí a Jana Šmídové: „Proč se vlastně naše ženské organizace nespojily k podpoře jedné prezidentské kandidátky? Nepomohlo by, kdyby k ženám, ale samozřejmě i k mužům přišla výzva: ‘Volte kandidátku XY’? Nebo proč nevygenerovaly jednu vlastní kandidátku, které by masivní podporu vyjádřily?”

Fórum 50 % usiluje o vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice v ČR.

K této oblasti Veronika Šprincová zdůrazňuje, že Fórum 50 % je nadstranickou organizací, a tudíž nemůže favorizovat jednu konkrétní kandidátku. Ačkoliv dodává, že např. v České ženské lobby se vedly diskuze o podpoře europoslankyně Zuzaně Roithové, ale nakonec tak nebylo učiněno z důvodu konzervativních postojů např. k otázce gayů a leseb.

(O postavení žen a mužů nejen v politice uveřejnilo Fórum 50 % s kandidujícími krátké rozhovory: Zuzana Roithová, Táňa Fischerová, Jana Bobošíková, Miloš Zeman, Karel Schwarzenberg, Jiří Dienstbier a Přemysl Sobotka.)

Táňa Fischerová. Foto: Svajcr / Wikimedia Commons

“Hypoteticky měla šanci k získání podpory Táňa Fischerová, která ale s kandidaturou dlouho váhala, když čekala, zda podpora ze strany veřejnosti přijde. Také podpisy se sbíraly narychlo, tudíž nezbyl dostatek prostoru k prodiskutování a vyvození závěru“, pokračuje volně Veronika Šprincová. Vedle toho oceňuje i výzvu, kterou šířily samy voličky.

„Zaznamenaly jsme výzvy úplně zespoda, když si ženy mezi sebou posílaly výzvu: ‘Podpořte ženskou kandidátku. Jsme ženy, volíme ženy.’ Mimo instituce tak proběhlo spontánní ženské hnutí.”

Nakonec ženské prezidentské kandidátky získaly skoro půl milionu hlasů a to není úplně málo na premiéru přímé prezidentské volby, uzavírají část rozhovoru Kateřina Krejčí a Jana Šmídová.

Europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL) skončila v prvním kole prezidentské volby na šestém místě – s počtem 255 045 hlasů, nestranická kandidátka Táňa Fischerová zaujala sedmé místo s 166 211 hlasy a na poslední příčce pak skončila Jana Bobošíková (Suverenita) s podílem 2,39 % – tj. 123 171 hlasy.

Oddíl věnující se samotným kampaním ženských osobností otevřely krátké telefonické vstupy s jednotlivými kandidátkami. Kateřina Krejčí a Jana Šmídová se ptaly, zda v příští prezidentské volbě již nastane odklon od mužské tradice hlavy státu a voličstvo bude preferovat ženskou osobnost. A zda za pět let uvažují o své kandidatuře.

Jana Bobošíková. Foto: www.bobosikova.cz / publikováno pod Creative Commons

Trio Roithová, Fischerová a Bobošíková se vyjádřilo víceméně jednotně. Pět let je poměrně dlouhá doba na změnu určitého společenského klimatu a také na předpovědi, zda i ony samy budou znovu kandidovat.

„Člověk může jen doufat, že se to v lidech začne více mlít, aby si uvědomili, že ta ženská je stejně pevná. Jenom má jiné hodnoty a jinou formu působení,” zmínila např. Táňa Fischerová.

„Ztotožňuji se s tím, že je velká otázka, jak to bude za pět let, kam se dostaneme. Kam česká společnost dospěje a jaké ženské politické talenty nám tady uzrají,” pokračuje Veronika Šprincová. „Je to hodně i na politických stranách, zda ženám dají nebo nedají prostor. Zatím to vypadá, že dvě největší strany prostor ženám moc neposkytují,” dodává.

Diskutérky navázaly otázkou pro Veroniku Šprincovou: „Jak vlastně samotné prezidentské kandidátky zvládly svou kampaň? Dalo by se jim něco vytknout? Byly autentické a přesvědčivé?”

Zuzana Roithová. Foto: Minafm / Wikimedia Commons

„Myslím si, že to zvládly velmi dobře. Nebyly neviditelné. Vedly si stejně jako jejich mužští kolegové. Mám dojem, že obecně kampaň (všech kandidátek a kandidátů) nebyla moc velká, až na některé vyjímky. Kampaně byly různé a vyběr mezi kandidujícími byl pestrý. Kampaně ženských kandidátek odrážely jejich osobnosti a i jejich program. Paní Roithová se zaštiťovala svou lékařskou profesí, což si myslím, že byl zrovna docela dobrý nápad, který mohl zafungovat,” odpovídá Veronika Šprincová.

„Myslím, že hodně bodovaly v mediální prezentaci v prezidentských diskuzích. Obecně jejich přirozené a klidné vystupování bylo hodnoceno velmi kladně narozdíl od výstupů některých jejich mužských protivníků, kteří si to docela schytali od různých mediálních odborníků a odbornic, že vůbec nezvládli PR,” dodává.

Kateřina Krejčí a Jana Šmídová shrnují: „Asi se shodneme, že i když ty tři kandidátky neuspěly, tak se vytvořilo ohromně fertilní klima proto, aby se dál celé téma žen v politice, žen v nejvyšších ústavních funkcích dále reflektovalo.”

A dále se ptají: „Co chcete vy jako organizace usilující o rovné zastoupení žen a mužů v politice dělat proto, aby za pět let na Pražském hradě usedla ženská osobnost?”

„I nadále budeme ve všech volbách za ženy lobbovat a podporovat ženské kandidátky. Snažíme se je zviditelňovat. To si myslím, že je velmi důležitá věc – sdělovat veřejnosti zprávu, že i žena může být dobrou premiérkou, dobrou prezidentkou, dobrou ministryní. Doufám, že se nám to bude dařit. A určitě se v rámci České ženské lobby budeme snažit, společně s dalšími organizacemi, najít vhodnou kandidátku. Teď třeba ve Fóru 50 % vykrystalizovalo jméno senátorky Elišky Wagnerové. Uvidíme za pět let. Chceme i nadále pracovat na tom, aby minimálně do toho prvního kola ženy mohly vstoupit. Nyní jich tam byla třetina, což je velmi dobrý začátek. To se v jiných volbách moc často nestává. Třeba to příště bude polovina,” uzavírá diskuzi Veronika Šprincová.

Celý rozhovor i s glosami posluchačů a posluchaček pořadu Hovorů na bělidle si můžete poslechnout zde.

***

Redakčně zkráceno.