Kudy šlo ženské hnutí v Brně

Založili útulnu a penzionát pro dívky ze všech vrstev společnosti. Podávali petice za volební právo pro ženy a zasloužili se o zlepšení pracovních podmínek žen. Zvali na přednášky zahraniční feministické aktivistky a diskutovali o otázkách, které ženy trápily. I přesto toho lidé o ženách, ale i mužích, z brněnských ženských hnutí mnoho nevědí, a místo většinou nemají ani v učebnicích dějepisu.

Organizace NESEHNUTÍ, Nora a SdruŽeny se proto rozhodly významné osobnosti ženského hnutízpopularizovat prostřednictvím feministické procházky Brnem při příležitosti Mezinárodního dne žen. „Absolvovaly jsme podobnou procházku ve Vídni. Od té doby sníme, že stejnou uskutečníme i v Brně,“ sdělila jedna z organizátorek Kristýna Pešáková z NESEHNUTÍ.

Procházku s odborným výkladem nazvanou Kudy šlo ženské hnutí v Brně sestavila historička Hana Krutílková z Moravského zemského muzea. Trasa sestává z míst, které byly významné pro ženský aktivismus na konci devatenáctého a v první polovině dvacátého století. Spoustu z nich si přitom lidé s ženskými hnutími běžně nespojují, přestože kolem nich často procházejí. „Chtěli bychom poskytnout nový pohled na prostor z hlediska žen,“ vysvětluje historička zúčastněným, kteří se sešli na rohu ulic Úvoz a Gorkého. Poodhalit osudy významných Moravanek přišlo téměř třicet zájemců a zájemkyň.

Výklad začíná u rohového domu, v němž začátkem dvacátého století našly pomoc a zastání ženy v nouzi. Kde dnes přebývají středoškolští studující, fungovala dřív ženská útulna. Fasádu domu zdobí portréty jejích dvou zakladatelek – Elišky Machové a Marie Steyskalové. Do útulny se uchylovaly především venkovanky, které to ve městě neměly lehké. Obtížně sháněly ubytování, a zaměstnavatelé a zaměstnavatelky je mnohdy využívali nebo i obtěžovali.

Machová a Steyskalová nejdřív ubytovávaly sirotky a dívky z venkova v bytě o dvou pokojích. Brzy se jejich společný projekt rozrostl, a významné představitelky ženského hnutí na Moravě rozšířily své sociální služby do několika budov. Pomáhaly ženám získat vzdělání i najít práci, a snažily se zlepšit jejich životní podmínky. Dohlížely třeba i na to, aby zaměstnavatelky a zaměstnavatelé jednali s jejich chovankami solidně.

Svými aktivitami nahrazovaly Machová se Steyskalovou roli státu, ten jim však nijak nepřispíval. „Peníze na svoji činnost poptávaly od spolků, institucí a soukromě. Dnes bychom řekli, že měly neziskovku,“ sděluje historička Krutílková. Účastníci a účastnice zaujatě poslouchají, a přitom popíjejí teplý čaj, který organizátorky pohotově rozlévají.

Zapálená bojovnice za ženská práva Machová, která se peticí snažila získat pro moravské ženy volební právo, rozvíjela také vzdělávací a sociální spolek Vesna. Spolku patřila třeba budova v ulici Údolní, kam při procházce městem zamířili i zájemci a zájemkyně o historii ženského hnutí v Brně.

Účastníci a účastnice komentované procházky se poté zastavují v Jurkovičově jizbě, expozici připomínající pokojíky, které známý secesní návrhář Dušan Jurkovič navrhl pro dívčí penzionát Vesny. V penzionátu mohly vědomosti načerpat dívky ze všech sociálních vrstev. Spolek, v jehož čele se vystřídaly jak Machová, tak i Steyskalová, jim potom pomohl také s nalezením dobré práce.

Po podepsání návštěvní knihy se skupina nadšenců a nadšenkyň dál proplétá ulicemi Brna a dozvídá se víc o významu sdružení porodních bab nebo německého ženského hnutí, které do Brna zvalo hosty a hostky ze zahraničí. Zamíří si to i na Komenského náměstí, kde se obrací k soše československého prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka. „Masaryk je jedním z nejvýznamnějších českých feministů,“ oznamuje historička Krutílková. Někteří z přítomných udiveně kroutí hlavou.

Po chvíli se skupinka znovu vydává na cestu. Jedna z dívek se však stále zamyšleně obrací k soše prvorepublikového státníka. „Opravdu byl Masaryk feminista?“ zeptá se po chvíli. „Ano. Bez něj by v ústavě z roku 1920 nebylo třeba všeobecné volební právo i pro ženy. Přitom třeba ve Francii volební právo ženy získaly až v roce 1944,“ potvrzuje Krutílková. „To je děsně zajímavý! Proč se o tom neučí ve škole?“ povzdechne si dívka.

Procházka Kudy šlo ženské hnutí v Brně vznikla právě proto, aby ukázala část historie, kterou si moc často nepřipomínáme. Akce se bude opakovat 30. 5. od 16 hodin v rámci festivalu Meeting Brno.

***

Foto: Eva Bartáková