Kvóty – krok kupředu nebo jen záminka k další diskriminaci?

Mezi nejfrekventovanější argumenty, které odmítají či kritizují návrh Viviane Reding, patří i hlasy vysoce postavených žen, které se stydí za plošné zvýhodňování – tyto ženy jsou pyšné na to, že se do vyšších pozic dostaly „samy“ a často mají pocit, že zavedení kvót devalvuje jejich snažení. Za jejich obavami stojí dle mého názoru velmi významný argument, a to sice ten, že pokud bude uchazečka přijata do pracovního poměru, ponese si od počátku znevýhodněný status, jakousi nálepku, že nebyla přijata na základě vlastní kvalifikace a schopností, ale kvůli odcizenému nařízení odněkud shora. Jak se vyjádřil diskutující v internetové diskuzi: „už jí nikdo neuvěří, že by na to měla i bez kvót“. Nebude tedy brán zřetel na osobní kvality jednotlivých zájemkyň, ale bude s nimi jednáno na základě příslušnosti ke skupině žen jako jakémusi vyššímu celku. Takový předsudek může v praxi vyvolávat pouze další diskriminaci a vyústit v mobbing/bossing nebo šikanu na pracovišti.

Odpůrci a odpůrkyně připomínají i fakt, že kvótní systém je plošný, tedy že nezohledňuje sociokulturní prostředí a minulost konkrétních členských zemí EU. Jiná atmosféra panuje např. v jistém ohledu již „vyspělejším“ Lucembursku či Švédsku a jiná u nás. V zemi s dlouholetou komunistickou minulostí, které se dávno proběhnuté požadavky i diskuze ženského hnutí prakticky vyhnuly, nemusí být společnost připravena.

Mnoho hlasů se ozývá i s názorem, že kvóty narušují suverenitu soukromého sektoru a stát nemá právo zasahovat do rozhodování soukromých subjektů a narušovat tím třeba jejich podnikatelskou strategii. Zde je na místě otázka, jak moc je požadavek kvót legitimní a kde je skutečná hranice v problematice státního vměšování se.

Pro méně konstruktivní a méně seriózní argumenty lze vyhledat jakoukoliv internetovou diskuzi a přečíst nejvíce pozitivně ohodnocený příspěvek typu: „K čemu kvóty? V západním světě je žena rovnoprávná muži a tohle je nesmysl“ nebo odvážnější řeči o „šáhlých feministkách.“

Nicméně kvóty přinášejí mimo zmíněné nezamýšlené důsledky i možnost skutečné změny. Jednu věc návrhu nelze upřít, a to sice fakt, že problematika rovných příležitostí bude diskutována. V ideálním případě začnou lidé nad problémem přemýšlet a zaujmou stanovisko. O čem se nemluví, není vnímáno jako důležité. Mnoho lidí nemá tušení ani o významu slova gender a kvótní zastoupení přináší dobrý impuls ke změně. Jejich předností je i skutečnost, že se již začala diskutovat problematika harmonizace soukromého a veřejného života.

Na důležitý fakt upozornil i komentátor internetového portálu iHned.cz Petr Honzejk. Poukazuje na nutnost reflexe a kritického myšlení, když uvádí, že pokud by v minulosti neexistoval odpor vůči tehdejší tzv. normalitě, v dnešní době by ženy neměly volební právo nebo by neexistovala vymoženost jménem rozvod.

Dle mého názoru jsou kvótní řešení správnou cestou plnou odboček a přešlapů, která ale může ve stávající formě vést do slepé uličky – v konkrétním případě symbolizující situaci ještě více komplikovanou a nepřátelsky naladěnou. Proto vidím jako jedno z možných řešení nízkého zastoupení žen ve vedoucích pozicích zákon, který by upravoval počet žen v politice, ale nezasahoval do soukromé sféry. Pokud se zvýší množství žen v politických pozicích a společenských elitách, mohlo by dojít k postupné a dlouhodobější reformulaci stávajících sociálních norem a principů.

***

Poslechněte si Masarykovu debatu z 18.4.2012 o tom, zda by měl stát posílit postavení žen prostřednictvím kvót v politice!
(diskutují Pavla Špondrová, Petr Pavlík, Iveta Radičová a Klára Samková)

foto: World Economic Forum / flickr.com