Nejsme vaše ženy, umíme za sebe mluvit samy

Foto: Jaromír Němec

Jsem feministka. Posledních více než deset let své práce se snažím přispět k nabourávání stereotypů o tom, jací muži a ženy jsou, nebo jakými by být měli. Média a politiky to většinou moc nezajímalo. Nicméně zdá se, že se situace teď mění.

S tím, jak se do našich médií vlila vlna zvaná migrace, nebo ještě lépe migrační krize (podotýkám, že myslím pouze do našich médií, ne do České republiky), spojení jako „ženská práva,“ „diskriminace“ nebo „násilí na ženách“ se objevují stále častěji. Čím to, že ti, které násilí na ženách a rovnost pohlaví dříve nezajímaly (nebo proti tomu dokonce aktivně vystupovali), nyní za ženská práva horují a chtějí je bránit? A chtějí je skutečně bránit?

Ochrana práv žen, nebo ještě lépe našich českých žen, se totiž nyní dobře hodí jako vymezení se vůči potenciálním příchozím, o kterých se tvrdí, že by tato práva chtěli pošlapávat. A když jde o to se vůči nim vymezit, proč si nepůjčit pár slovních spojení i od ženskoprávního hnutí. Podívejme se ale konkrétněji, kdo za práva žen nyní tak aktivně bojuje.

Velmi silně je neustále slyšet hlas prezidenta Miloše Zemana, který se vyjadřuje velmi islamofobně a vyjadřuje obavy z toho, aby v budoucnu nemusely české ženy nosit burky. A důvody, proč mu to vadí? Že by mu šlo o svobodnou volbu toho, jak budou ženy chodit oblečené a v čem se budou cítit dobře? Ne. Má obavy z toho, že by muži přišli o možnost kochat se pohledem na krásné ženy. Tím nám vlastně říká, co je u žen důležité – totiž jejich vzhled („I když si výjimečně dokážu představit ženy, jejichž zahalení do burky by pro mužský pohled bylo prospěšné, ale to je naprostá minorita žen.“)

Tvrdí také, že: „I když lze souhlasit se zákazem, aby ženy řídily auto, ve všech ostatních případech islámská anticivilizace činí z žen nesvéprávnou, diskriminovanou menšinu a znemožňuje jejich svobodný rozvoj.“ (ČTK, 7. července 2011)

Ale jak se Miloš Zeman snaží zasazovat o to, aby ženy byly svobodné a nebyly nesvéprávné? Bylo to snad jeho výroky legitimizující znásilňování žen?

„Víte, jaký byl rozdíl mezi knížaty a mezi zemany? Knížata měla právo první noci. A díky tomu zdegenerovala, protože své nevolnice nemusela znásilňovat, nemusela tedy vydávat energii na toto znásilňování. Zatímco my zemani jsme si svého práva, nejenom v sexuální oblasti, vždycky toto právo museli těžce vybojovat, a proto jsme nezdegenerovali,“ uvedl Zeman.

O „naše ženy“ se ale bojí i „běžní“ lidé, jako například podnikatel Michal Souček před pár dny v debatě Máte slovo: „Lidé si chtějí sami určit, kdo bude jejich sousedem a hostem. Bojíme se o naše ženy, děti, seniory a o sebe.“

Jenže ono už to samotné spojení „naše ženy“ ženám tu svobodu bere. Pokud budou ženy neustále pouze něčí a problém násilí na ženách a rovnoprávnost žen budou skloňovány jen tehdy, když budeme chtít někomu jinému znemožnit, aby žil svobodně a v bezpečí, budeme jenom blíže k tomu, z čeho příchozí obviňujeme. Sice ženám místo burky dovolíme minisukni, ale objektem a vlastnictvím zůstanou.

Debata o ochraně práv žen v souvislosti s migrací se ale rozběhla také ve Švédsku. Švédské ženy se proti tomu, že by měly být něčí, důrazně vymezily. A my se k nim na fotce přidáváme.

***