O duhovém kříži, lásce a nenávisti

Švédští kněží a věřící na duhovém pochodu v Göteborgu v létě 2013. Foto: Ivan Horvat
Švédští kněží a věřící na duhovém pochodu v Göteborgu v létě 2013. Foto: Ivan Horvat

7. února 2015 na Slovensku proběhne dlouho diskutované referendum na témata povinné sexuální výchovy, manželství osob stejného pohlaví a adopce dětí páry stejného pohlaví. Otázka, která měla za cíl zakázat registrované partnerství ještě dříve, než bylo na Slovensku zavedeno, byla naštěstí vyškrtnuta jako neústavní.

Referendum se bude konat z iniciativy Aliancie za rodinu (AZR), vedené právníkem Chromíkem, které se podařilo posbírat neuvěřitelných 400 000 podpisů a která nyní bombarduje veřejnou sféru podezřele nákladnou kampaní.

Přestože sama AZR popírá přímé napojení na katolickou církev, její aktivity jsou součástí dlouhé veřejné debaty, v níž křesťanští tradicionalisté tvoří centrum odporu proti zrovnoprávnění osob jiné než heterosexuální orientace.

Při čtení webových stránek AZR se mi svíral žaludek, a kdybych měla jejich názory přepisovat a komentovat, potřebovala bych vedle svého psacího stolu kbelík. Protože pod okřídlenými větami o rodině, nenahraditelnosti mateřské lásky a ochraně práv bezbranných dětí to odporně zapáchá starou známou katolickou vinou a slepou homofobií. Znáte ten zápach ze dna dlouho ignorovaného odpadkového koše, který vás při vynášení doslova omráčí? Ano, přesně ten druh zápachu.

Takže ne, nebudu psát o AZR. Existují jiní, lepší autoři se silnějším žaludkem – například facebooková iniciativa Povedzme nie nezmyselnému referendu. Ta názorů AZR posbírala mnoho.

Chci se spíše věnovat tématu, které s děním na Slovensku úzce souvisí: podobná, ale svým způsobem úplně jiná diskuze o různých formách partnerství osob stejného pohlaví proběhla ve Švédsku mezi lety 2005 a 2009.

Současný postoj Švédské církve je následující (zdrojem je oficiální web Švédské církve, přeložila autorka článku):

Od roku 2005 Švédská církev umožňuje posvětit registrované partnerství. V roce 2009 bylo ve Švédsku uzákoněno manželství osob stejného pohlaví. Švédská církev od téhož roku umožňuje uzavřít církevní sňatek osobám stejného pohlaví.

Vyhlášení Švédské církve z roku 2005 také říká, že církev se „distancuje od odsuzování, obviňování a diskriminace na základě sexuální orientace. Církev má aktivně působit proti diskriminaci osob kvůli jejich sexualní orientaci. Švédská církev nebude schvalovat ani sama organizovat činnosti s účelem „léčit“ homosexualitu. Homosexuální orientace či život v partnerství nejsou důvodem k odmítnutí církevních služeb.“

Duhový kříž. Foto: Ivan Horvat
Duhový kříž. Foto: Ivan Horvat

Postoj Švédské církve ale samozřejmě takto příznivý a jednoznačný nebyl vždy. Ještě v roce 2009 se mnoho biskupů vyjadřovalo proti církevnímu sňatku osob stejného pohlaví. Proslýchalo se také, že církev ustoupila jen ze strachu, že jí švédský stát úplně odebere pravomoc oddávat.

Současný stav však potvrzuje, že v posledních letech Švédská církev aktivně bojuje za zrovnoprávnění osob s menšinovou sexuální orientací. Účast kněží na duhových pochodech ve Švédsku je jen brusinkou na pomyslných masových kuličkách.

Jednotliví kněží mají sice právo odmítnout vykonat některé služby, včetně sňatku. Ale církev musí v takovém případě sama zajistit v daném místě náhradníka, který pár oddá. Odůvodnění je úžasně logické: „Nikdo nesmí být diskriminován kvůli své sexuální orientaci.“

A o to v principu jde. Bránit komukoliv ve zvolení si životního partnera či partnerky podle svých preferencí (z lásky, chcete-li) a znemožnit někomu užívat právní ochrany, která z takové volby pro člověka vyplývá, je diskriminace. Následkem jsou nejen vážné praktické problémy, kterým páry stejného pohlaví musí čelit, ale často i hluboké osobní neštěstí.

Někoho jeho náboženské vyznání vede k odsuzování osob stejného pohlaví; jinde tentýž Bůh Otec, tatáž svatá kniha, tentýž Ježíš znamenají lásku, pochopení a podporu. Jak je to možné?

Zdá se, že výklady Bible jsou tak široké, že si tam můžete najít podporu pro cokoliv. I pro slepou nenávist. Hlavně pro nenávist. Ví někdo z vás, kde se v lidech bere potřeba nenávidět? Kde se v nich bere drzost nenávidět ve jménu Boha, o němž současně tvrdí, že miluje všechny stejně?

Jsem ateistka, možná proto tomu nerozumím. Nedokážu najít jakýkoli platný argument, který by činil aktivity AZR a katolických tradicionalistů na Slovensku morálně obhajitelnými. (A neohánějme se právy dětí. Je vědecky prokázáno, že výchova dětí páry stejného pohlaví nemá negativní důsledky na psychiku dítěte. Každý „odborník“, který tvrdí opak, je buď lhář, nebo šarlatán.)

Je mi jasné, že protestantská Švédská církev má oproti církvi katolické velmi odlišnou tradici a názorový základ. Základní morální hodnoty by však měly být stejné – křesťanské.

Je to snad proto, že švédští biskupové v toho svého Boha věří tak nějak míň? Že si ze Slova Božího udělali onen příslovečný švédský stůl, kde si každý sní, co mu chutná? Osobně si myslím, že je tomu právě naopak. Švédská církev šíří Ježíšovské „Bůh je láska“ opravdověji a s hlubším pochopením.

Ať už AZR a slovenští tradicionalisté oblečou své argumenty do sebehonosnejších šatů, císař je nahý. Diskriminace jedněch se nikdy neschová za ochranu práv jiných, protože nenávist není láska a zlo není dobro.

Proto doufám, že je to jen otázka času. Doufám, že účast na slovenském referendu bude mizivá. Doufám, že celá AZR je jen jednou z posledních křečí umírajícího monstra, a že se její představitelé definitivně historicky znemožní.

***