Zemřela Vera Rubin, která prokázala existenci temné hmoty

Vera Rubin (druhá zleva)

„Ve šroubovité galaxii je podíl temné a světlé hmoty zhruba deset ku jedné. To je celkem dobrý výsledek pro vyjádření poměru ignorance a vědění lidstva. Už jsme se dostali ze školky, ale zatím sedíme zhruba ve třetí třídě.“

V 88 letech zemřela v neděli 25. prosince americká fyzička a astronomka Vera Cooper Rubin, držitelka řady významných světových ocenění. Do historie vědy se zapsala především objevem ploché rotační křivky, která je dodnes považována za nejpřímější a nejprůkaznější důkaz temné hmoty. Vera Rubin během svého života prozkoumala více než dvě stovky galaxií a její jméno nese asteroid 5726 Rubin.

Vera Rubin byla ženou, která měla bohatý profesní i soukromý život. Narodila se 23. července 1928 ve Filadelfii v Pensylvánii a její zájem o astronomii začal už v dětství. V deseti letech z okna své na sever orientované ložnice ve Washingtonu D. C. fascinovaně hleděla na hvězdy. Přestože její otec Phillip Cooper pochyboval o tom, že by se mohla v astronomii uplatnit, pomohl jí sestavit vlastní  teleskop a brával ji na setkání amatérských astronomů.

Rubin získala stipendium na Vassar College pro ženy, kde v roce 1948 jako jediná promovala právě v astronomii. Když se chtěla zapsat na prestižní univerzitu Princeton, zjistila, že ženám zde není dovoleno přihlásit se na studium astronomie (toto pravidlo platilo až do roku 1975). To ji přesto neodradilo a svůj magisterský titul získala na univerzitě v Cornellu. Doktorát absolvovala na univerzitě v Georgetownu, kde později několik let i učila, než nastoupila do neziskového vědeckého výzkumného centra Carnegie ve Washingtonu D. C. Zde začala spolupracovat s Kentem Fordem, který vyvinul vysoce citlivý spektometr. Právě s jeho pomocí mohla Rubin později uskutečnit své významné objevy.

Vera Rubin zjistila, že galaxie nerotují přesně tak, jak se do té doby předpokládalo. To podpořilo teorii, že jejich pohyb ovlivňují další síly, zejména temná hmota. Přestože nikdy nebyla pozorována přímo, temná hmota tvoří zhruba 27 % vesmíru, oproti pouhým 5 % běžně pozorovatelé hmoty. Temná hmota nicméně stále zůstává pro vědeckou obec velkou neznámou. Obecně platí, že rozumí spíš tomu, čím není, než tomu, co ve skutečnosti je. Rubin však během svého života vesmír zkoumat neustala. Objevila například galaxii NGC 4550, ve které polovina hvězd obíhá jedním směrem, zatímco druhá přesně opačným.

Výzkumná činnost přinesla Veře Rubin řadu světových ocenění – včetně toho, že se stala teprve druhou ženou-astronomkou, zvolenou do Národní akademie věd USA. V roce 1993 získala medaili z rukou prezidenta Billa Clintona za svou „průkopnickou práci v kosmologii“. O tři roky později obdržela zlatou plaketu Královské astronomické společnosti jako teprve druhá ženská držitelka v historii, a byla rovněž členkou prestižní učené společnosti – Papežské akademie věd. Rubin v průběhu své práce rovněž bojovala za práva žen v astronomii. Často se obracela na pořadatele konferencí a vyzývala je, aby usilovali o genderovou diverzitu účastnic a účastníků. Zároveň se zasazovala o to, aby washingtonský Cosmos Club přijímal za členky i ženy.

Vera Cooper se v roce 1948 provdala za Roberta Rubina, s nímž žila až do jeho smrti v roce 2008. Potkali se na univerzitě v Cornellu a měli spolu čtyři děti. Všechny získaly doktorát v oblasti přírodních věd. Její syn Allan učí geovědy na princetonské univerzitě, tedy tam, kde jeho matka nesměla jako žena kdysi studovat. Vera Rubin skonala v čase Vánoce přirozenou smrtí v kruhu rodiny.

***

Foto: NASA / Wikimedia Commons