bell hooks tvrdí, že feminismus je pro každého

Foto: Iveta Jansová

Ovšem slovenský překlad knihy Feminism Is for Everybody: Passionate Politics / Feminizmus do vrecka: o zanietených politikách od bell hooks nám připomíná, že by pociťována být měla, jelikož feminismus je stále probíhající a potřebná idea, která v průběhu času mění sebe i svět kolem nás.

Význam díla a úsilí černošské feministické teoretičky bell hooks (schválně užívané malé iniciály slouží autorce ke zdůraznění nadřazenosti textu nad autorskou institucí) spočívá především v neúnavném odkrývání nerovností uvnitř samostatné „společnosti žen“, které jsou zakořeněny v rasových a třídních rozdílech.

Co tedy tato konkrétní kniha přináší?

Ještě než dílo začne samotným úvodem autorky, předchází mu předmluva Jany Cvikové, pozastavující se zejména u motivace jeho sepsání. Samotná knížečka se pak skládá ze sedmnácti kapitol, které postupně mapují různé oblasti sociálně-politického a kulturního života, jež s feminismem úzce souvisí, a do nichž by měl feminismus dle autorky nutně vnášet svůj vliv.

Na prvních stranách se autorka skrze vlastní zpověď vyjadřuje k současnému stavu feminismu a poukázat na to, jaký by měl být v ideálním případě: „Feminizmus je hnutie, ktorého cielom je skoncovať so sexizmom, sexistickým vykorisťovaním a útlakom.“ Velmi hodnotná je pak především celou knihou prostupující tematizace otázek rasového a třídního původu, a tedy i nerovností v rámci jiné specifické skupiny, čili žen. Snahy o potlačení této rasové a třídní nerovnoprávnosti probíhají od počátku samotného feministického hnutí, přičemž jsou dodnes stále platnou problematikou, která potvrzuje utopičnost původních myšlenek bezprostředního feministického sesterství všech žen.

Autorka se v knize dále zmiňuje o ustavení ženských studií jakožto podstatném mezníku v šíření (nejen akademického) feminismu: „Feministické poznatky sú tu pre všetky a pre všetkých.“ Důležitým bodem knihy je rovněž autorčina dekonstrukce myšlenky osvobození skrze práci, které může být přes všechno zdání realizováno pouze v rovině výše placených míst. bell hooks odmítá také představy o všeobecné „feministické“ nenávisti k mužům, které jsou často zahalované negativní stereotypizací lesbictví a jeho domnělého frontálního útoku na mužský gender. bell hooks rovněž druhým dechem zdůrazňuje zásadní pozici lesbických a bisexuálních žen v rámci feministického hnutí druhé vlny, přičemž popírá, že by lesbictví nutně znamenalo feministické vyznání, či bylo synonymem politicky smýšlející osoby.

Kniha bell hooks je vítaným doplněním chybějícího kvalitního a komplexního materiálu na československém knižním trhu, který (populárně naučně) osvětluje feminismus a jeho platnost v minulosti i současnosti naprosto nadčasovým způsobem. Doplnění feministického odkazu kritickou dekonstrukcí nejen z hlediska rasových poznatků dodává knize na hodnotě a funguje jako manifest pro budoucí a lepší feministické hnutí, kterého je nám stále třeba.

 ***