O genderu v popkultuře katalánsky

Jako editorka nezávislého online feministického magazínu psaného v minoritním jazyce vždy fandím všem nezávislým feministickým magazínům psaným v minoritních jazycích. Jak proto mé srdce zaplesalo při objevení ZENY – katalánského popkulturního online magazínu s genderovým zaměřením. Nezbylo mi než vyzpovídat jeho zakladatelku a hlavní editorku Martu Roqueta-Fernàndez.

Marto, jak vznikla myšlenka založit ZENU?

V únoru 2015 jsem začala psát blog, kde jsem analyzovala aktuální témata týkající se genderové rovnosti – od gender pay gapu až po přítomnost žen na dokumentárních filmových festivalech. Tehdy jsem to byla jenom já a dva další lidi.

V září jsme zorganizovali panelovou diskusi na téma genderová reprezentace v seriálu Hra o trůny. Konala se v Espai Francesca Bonnemaison v Barceloně, což je místo, kde se běžně konají různé feministické akce. V panelu seděli moji kamarádi a kamarádky z kulturní žurnalistiky a filosofie, a já ho moderovala. Po akci jsme si uvědomili, že pokaždé, když se sejdeme, se stejně bavíme jen o genderu v popkultuře. Tak nás napadlo, že o tom budeme společně psát na internetu. Můj blog se tak přerodil v online magazín. V průběhu pár měsíců se k nám začali přidávat další lidi, které jsme do té doby neznali.

Dalším důvodem bylo, že v katalánštině i španělštině existuje několik online magazínů s genderovým zaměřením obecně, ale žádný z nich se pořádně nevěnoval pouze seriálům, televizním show, sci-fi, videohrám a podobně. Myslím si navíc, že feministické hnutí potřebuje tolik teoretických přístupů, kolik je jen možné. Některé feministické magazíny jsou více aktivistické, což je skvělé, protože podněcují veřejnou diskusi o genderové rovnosti. My ale chceme psát články spíše z analytické, teoretické perspektivy (i když občas taky publikujeme názory), které podněcují akademickou diskusi.

A proč jsi vybrala název ZENA?

Hledala jsem jméno, které bude nějak souviset se ženami, ale nebude na první pohled rozeznatelné pro katalánsky a španělsky mluvící publikum. Rozhodla jsem se proto použít slovo žena v cizím jazyce, a nejoriginálněji mi zněla bosenština – žena.

Aha… Žena je žena i v češtině.

Tak to jsem nevěděla!

Kolik lidí tedy do magazínu přispívá teď?

Zatím u nás publikovalo 12 lidí – 7 žen a 5 mužů. Devět z nás publikuje pravidelně, tři spíše příležitostně (dokončují doktoráty z filosofie). Nás devět je z různých oborů – žurnalistika, scenáristika, audiovizuální komunikace, anglický jazyk a literatura a gender studies.

Kromě psaní ale taky dál organizujeme akce – v roce 2016 jsme v Barceloně například uspořádali další popkulturní panelovou diskusi, přednášku o ženském aktivismu v sociálních médiích, master class Hry o trůny na Gironské univerzitě, vědecký workshop o tom, jak hovořit o zdraví a zdravotních problémech z genderové perspektivy, a přednášku o komiksech a diverzitě na velkém katalánském feministickém setkání, které se koná jednou za 10 let.

Když zrovna neorganizujete akce, pro jak velké publikum píšete? Jaké jsou na vás reakce?

Naše čtenářské publikum je malé, i když od prvního dne poměrně stabilní. Články, které píšeme, vyžadují čas jak napsat, tak přečíst. A ačkoli se nedostanou k mnoha lidem, nějakým způsobem si nacházejí cestičku k těm, kteří mají tu moc ovlivňovat další – novinářům a novinářkám, akademickým pracovnicím a pracovníkům, herečkám a hercům, lidem z veřejných a uměleckých institucí. Z toho máme velkou radost. Někteří z nich naše články podporují, jiní je problematizují.

Vždycky se snažíme hlavně podnítit diskusi. Chceme, aby naše publikum na články nahlíželo kriticky. Proto nikdy necenzurujeme komentáře na našem webu. Máme za to, že naše čtenářky a čtenáři jsou dostatečně zralí na to, aby čelili důsledkům vyjadřování vlastních názorů. Pokud má někdo potřebu psát rasistické komentáře nebo výhrůžky smrtí, musí být připraven/a na právní a společenské důsledky. Naštěstí se to nikdy nestalo – kdyby ano, možná bychom se rozhodli naši politiku revidovat. Jednou jsme měli pod článkem homofobní komentář, který jsme konzultovali se známou LGBTQ aktivistkou, a po poradě jsme se rozhodli nechat ho vyvěšený s tím, že na něj radši konstruktivně odpovíme.

Obecně nás naše publikum ale spíš pozitivně motivuje. Dostáváme přímo žádosti, abychom rekapitulovali epizody různých seriálů jako například Hry o trůny, nebo nám čtenáři a čtenářky přeposílají články ke konkrétním tématům. Jednou nám jeden odborník na rakovinu poslal odkaz na televizní dokument o papilomu. Jindy nám trans* aktivistka vysvětlovala, jak správně používat slova ‘trans’ a ‘transmisogynie’, což o dost vylepšilo kvalitu našich článků o LGBTQ reprezentaci.

ZENA se tedy schválně zaměřuje výhradně na gender v popkultuře. O čem momentálně píšete nejvíc? A o čem píšou jiná genderově zaměřená a feministická média v Katalánsku?

Co se ZENY týče, mezi nejpopulárnější články patří cokoli, kde analyzujeme Harryho Pottera a Hru o trůny. Velmi pozitivní ohlasy máme i na články analyzující katalánské televizní pořady jako například veleúspěšný seriál Merlí. V tomto případě se na nás (a na další feministické skupiny, které seriál v novinách kritizovaly nebo dál šířily naše články) zrovna tvůrce tohoto seriálu dost naštval a napadal nás na Twitteru i v různých rozhovorech. Ve druhé sezóně seriálu dokonce vytvořil postavu jakési ‘padoušky’, která se identifikuje jako feministka.

V hledáčku ostatních feministických médií je poslední dobou jinak zejména genderově podmíněné násilí včetně sexuálního násilí, a pak reprezentace žen v politice. Hodně se píše ale i o gender pay gapu a fenoménu skleněného stropu, protože čím dál více žen u nás obsazuje důležité pozice v různých společnostech. Všechna tato témata nicméně neustále čelí odporu z prominentních sektorů společnosti. I proto si myslím, že feministický aktivismus potřebuje teorii – aby dokázal pořádně obhájit svá stanoviska.

Jaké jsou tedy dlouhodobé plány ZENY?

Vzhledem k tomu, že diskuse o genderu, etnicitě, náboženství (obzvlášť islámu), třídě a queer tématech jsou v katalánské společnosti dosud vzácné, v roce 2017 si klademe za cíl je pořádně rozvířit. Dál taky plánujeme nabízet analytické články, které půjdou víc do hloubky, a víc se chceme angažovat offline – v akademické sféře i v prostorech otevřených mainstreamovému publiku.

Naším hodně dlouhodobým plánem je založit si genderovou poradenskou službu.

***

Marta Roqueta-Fernàndez je genderová analytička a zakladatelka katalánsko-španělského popkulturního magazínu ZENA. Je novinářkou s dvanáctiletou praxí v katalánských i mezinárodních médiích a aktuálně i magisterskou studentkou v oboru gender studies na School of Oriental and African Studies (SOAS) na University of London.