Prázdninový holky s bouchačkama překračují sociální normy: recenze Spring Breakers

Spring Breakers užívají prázdnin. Artově. Foto: Blue Sky Film Distribution.

Přesto nejsou Spring Breakers přímočaré šovinistické dílo, ale naopak je otevřeno mnoha feministickým interpretacím.

Celý film je založen na velmi prostém námětu – čtyři dívky vyrazí na jarní prázdniny. Před tím ovšem vyloupí bistro, protože k patřičné zábavě jsou potřeba peníze.

V Kalifornii po jedné nepodařené párty skončí ve vězení, ze kterého je vytáhne místní gangster Alien, a s ním se zábava ještě přiostří. Oficiální texty distributora to shrnují jako „příběh potřeštěných, bláznivých, sexy středoškolaček, které se vydaly na jízdu plnou zážitků,“ a dokonce lákají na „rozřáděné kočičky.“ Ale tak jednoduché to skutečně není.

Obrazy jsou prosluněné, hudba příjemná a dívky krásné a oblečené do titěrných plavek, nicméně zároveň jsou hrdinky ukazovány jako amorální a agresivní. Celý film je v podstatě hrozně temný a má nepříjemnou atmosféru. Prezentované násilné jednání nemá působit primárně „cool“ a nemáme potřebu se s dívkami ztotožnit. Film není psychologický, ale spíše sociologický.

Ostatně téma jarních prázdnin na amerických vysokých školách je často popisovaným sociologickým jevem a nejedna analýza zkoumá, proč party mladých lidí opouští ve volnu kampus směrem na Floridu. Ta je nejčastějším cílem studentů a získala si pověst divokého prázdninového místa, kde padají veškeré zábrany. Pokud jedna z prací zmiňuje jako primární faktor „getting away“, pak můžeme významy filmu dále rozšiřovat. Hrdinky se dostávají pryč nejen od školní rutiny, ale také od běžných sociálních norem.

Polonahé holky na pláži
Z hlediska čtení filmu nám může činit problém, jak se ve Spring Breakers pracuje s ženským tělem jakožto objektem. Hlavní hrdinky jsou většinu filmu v bikinách, kamera se zaměřuje na odhalené části těla. Lascivní gesta jsou naprosto explicitní, což ilustruje už úvodní scéna – jasné slunce, stříkání nápojů na obličej a poprsí, již zmíněné lízání nanuků a mužské doteky. Tato scéna může na začátku ještě šokovat neskrývanou vulgaritou, nicméně v průběhu filmu je několikrát zopakována – vždy s trochu jiným vyzněním. Zejména díky zvukovému komentáři je daleko více otevřena interpretacím.

Ženská těla jen pro potěchu mužského oka? V podání Spring Breakers ne tak docela. Foto: Blue Sky Film Distribution.

Scény tohoto typu by v jiném filmu měly vyvolávat potěšení, ale zde jsou spojeny s nepříjemnými konotacemi, a pocity libosti tedy nejsou zcela možné. Nejenže se nemáme s hrdinkami ztotožňovat, ale také je nemáme toužit dostat do postele, přestože jsou často snímané jako objekty pro mužské oko. Pozice diváka – muže – je tak zpochybňována.

Hrdinky nejsou pasivní „bytí pro pohled“, o kterém píše Laura Mulvey. Mohou se v určitých scénách nechávat používat a ponižovat, ale vždy je to jejich vlastní volba. Důležité také je, že si umí říci, pokud situace překročí jejich různě nastavené limity a dokáží tedy přestat – pokud chtějí. Jestli gangster Alien dívky ovládá, je to opět jen jejich vlastní volba. Hrdinky stejně tak dokáží situaci obrátit a najednou je to Alien, kdo provádí pseudo felaci dvěma hlavním pistolí, přestože by asi raději taky lízal nanuk.

Jakkoli se tedy anonymní dav z úvodu může zdát pouhou vizuální stimulací, pokud z něho dívčí postavu vyjmeme, máme tu ženu nesoucí moc. Subverze Spring Breakers je promyšlená a nesmírně chytrá, nicméně bohužel pro spoustu lidí stále nečitelná, jak dokládá i množství odmítavých komentářů na serveru ČSFD.

Poetický artový film
Pokud film diváka dokáže znejistit z hlediska komplikovanosti významů, pak narativní a stylová stránka jsou na tom velmi podobně. Film je vystavěn jako jeden dlouhý dubstepový track, kdy hudba je pevnou součástí vývoje. Je silně založen na repetici, kdy se opakují celé věty, stejně tak se vrací některé vizuální motivy i konkrétní scény (byť si s sebou nesou pokaždé trochu jiný význam). Mohli bychom to popsat i jako funkční využití flashbacků/flashforwardů, ale mnohem lepší je se na to dívat jako na hudební skladbu s určitým refrénem a navracením témat. Zvuková stopa je zde obzvláště důležitá právě kvůli množství komentářů, které často převrací smysl toho, co nám říká obraz.

Spring Breakers jsou příběhem o mladých holkách žijících zběsilým životem, ale přesto se film nebojí zpomalit, ať už jsou to doslova zpomalené záběry, či jen poetické scény západů slunce, moře či jízdy autobusem.

Spring Break forever
Stručně shrnuto – Spring Breakers je artový film, který překvapí svou výstavbou včetně práce s významy. Pokud rádi přemýšlíte o genderu, je dobré ho vidět. Pochybuji, že se letos objeví z tohoto hlediska víc progresivní věc, navíc tak výborně zpracovaná. Ale ráda se nechám překvapit. Vždyť nám teprve začalo jaro.

***