Abcházský zákon ženám upírá volbu rozhodovat o svém životě

Salima Dzhikiriba. Foto: Antonín Jelínek
Salima Dzhikiriba. Foto: Antonín Jelínek

V den, kdy polský parlament v prvním kole schválil zákaz interrupcí bez výjimky, jsem se v bývalém černomořském letovisku Očamčira bavila se Salimou Dzhikirbou o stejném zákoně, který je v Abcházii platný již tři čtvrtě roku. Tato osmnáctiletá studentka je jednou z hlavních aktivistek kampaně, jejímž cílem je změna tohoto protipotratového nařízení. Povede jejich snaha časem ke stejnému výsledku jako protesty polských „žen v černém“?

Salimo, mohla by ses na úvod čtenářkám a čtenářům Femagu představit?

Jmenuji se Salima Dzhikirba, je mi osmnáct, a druhým rokem studuji mezinárodní vztahy na Abcházské státní univerzitě. Na začátek bych chtěla říct, že se nepovažuji za feministku, ale chci, aby ženy měly právo rozhodovat samy o sobě.

Jak ses dostala k občanskému aktivismu a k tématu potratů?

V minulém školním roce jsem chodila na hodiny občanské nauky, kde jsme mimo jiné probírali zákon proti potratům, který naši poslanci schválili letos v únoru. Já a moji tři přátelé jsme se o tenhle zákon začali zajímat a rozhodli jsme se proti němu bojovat a tím udělat něco dobrého pro naši zemi. Tedy alespoň my si myslíme, že to je dobré. A vím, že nejsme sami, že mnoho lidí je proti tomuto zákonu.

Co vám na tom zákoně vadí nejvíce? Že ženy nemají možnost volby, nebo vám prostě nevyhovuje znění zákona, který zakazuje potraty i při výjimečných případech?

Tohle všechno jsou pro nás zásadní důvody. Je hrozně důležité, aby ženy měly právo o sobě rozhodovat. Samozřejmě i muži musejí mít právo o sobě rozhodovat. Ale pokud si žena myslí, že z nějakého důvodu nemůže své dítě donosit, tak musí mít možnost výběru. Možná někteří lidé považují potrat za vraždu, ale není to pravda.

Ty si nemyslíš, že potrat může být vražda?

Motto naší kampaně zní: „Nejsme pro potraty, ale jsme proti jejich úplnému zákazu“. Jsme proti nemožnosti volby. Já osobně s potraty vlastně nesouhlasím, ale zároveň nepodporuji tenhle zákon.

Proč si myslíš, že vaše vláda tento zákon vůbec přijala?

Jeden z důvodů je, že v našem parlamentu sedí celkem 45 poslanců, a z toho je 44 mužů a pouze jedna žena. O tom zákonu rozhodovali téměř jen muži, což nedává smysl. Nenechali si vytvořit žádné odborné posudky a sami tomu nerozumí. Mnoho lidí ten zákon podpořilo díky náboženskému přesvědčení, protože pravoslavná církev říká, že potrat je vražda. Oficiálně oznámila, že už zárodek je člověk, a pokud ho matka nechá zabít, je vražedkyní a má jít do vězení. Výsledkem akorát bude to, že mnoho žen podstoupí potrat nelegálně, nebo pojede do zahraničí, například do Ruska. Takže to ničemu nepomůže.

Zmenšil se počet potratů od února, kdy byl tento zákon přijat?

V minulém roce šlo na potrat 800 žen, a z toho pouze 17 interrupcí bylo ze zdravotních důvodů. Ostatní šly na potrat z finančních důvodů, a já nevěřím tomu, že by se ta situace nějak změnila. Zatím neexistují žádné statistiky, takže neznáme odpověď na to, jak je ten zákon účinný. My studenti a další dobrovolníci jsme udělali výzkum na ulicích mezi tisícovkou lidí a 80 % z nich bylo proti potratům. Nikdo si nedokáže a nechce připustit, že se může sám do takové situace dostat. Většina žen v Abcházii se stydí o takových tématech vůbec mluvit. Jsou svázané představami, co od nich společnost očekává.

Jak je to tady v Abcházii s antikoncepcí? Mluví se o ní? Vědí ženy, jaké mají možnosti?

Docela dost toho víme, ale celkově se stydíme o antikoncepci mluvit, nebo se ptát.

Proč se ženy v Abcházii stydí mluvit o antikoncepci? Kvůli stydlivosti pak musí stovky abchazských žen ročně jít na potrat…

Vím, že je to problém, ale vychází to z naší kultury. Ženy nikdy nebudou před muži mluvit o antikoncepci. My jsme o tom také ve škole téměř nemluvili. Holky se stydí, kluci se smějí…

To je u nás úplně stejné. Myslíš, že lze tuto diskusi v Abcházii nějak více rozvinout?

Ano, ženy v Abcházii se musí o antikoncepci dozvědět více. Je to téma, o kterém se zde dodnes mluví jen málo. Před pár lety tu existoval návrh na zřízení anonymní telefonní linky, kam by ženy mohly se svými dotazy volat. Nikdy ale nebyla zrealizována, protože to stojí hodně peněz a nenašel se žádný sponzor.

U nás v ČR se podle mě holky nejvíce informací dozvídají z různých časopisů o módě, kde se píše také o antikoncepci. Nemusí to tedy být formou učení ve škole (protože se pak děje to, o čem jsme před chvilkou mluvily), ani se to nemusejí holky, potažmo i kluci, dozvídat na základě rozhovorů se svými matkami, protože to je otravné. Přesto může být tahle diskuze součástí společnosti.

My v Abcházii nemáme žádné časopisy o módě. Máme noviny a několik ženských časopisů, kde se píše o dětech a o práci, ale není to takový ten typ západních magazínů pro teenagery. Teď se můžeme hodně věcí dozvědět z internetu, což je dobré, ale například ženy bez vzdělání žijící na vesnicích nevědí nic o internetu nebo o Facebooku. Případně vědí, ale nemyslí si, že jim to k něčemu může být, že se na internetu něco naučí. Považují to jen za zábavu.

Může být důvodem k potratům i to, že synové jsou upřednostňováni před dcerami?

Nemyslím si, že důvodem by bylo upřednostňování synů před dcerami. Určitě to není obvyklý důvod. Sice jsem slyšela o několika případech, kde měla rodina například pět dcer, a když zjistila, že čekají šestou, tak šla matka na potrat, ale neplatí to v mnoha případech. Nejčastějším důvodem je finanční situace, a také když rodiče zjistí, že by bylo dítě mentálně postižené. S tím je těžké se vyrovnat. V takovou chvíli musí mít matka na výběr, jestli se bude celý život takovému dítěti chtít a moct věnovat.

Víš, kým byl zákon iniciován?

Byl to jeden z našich politiků, který věděl, že ho podpoří církev. A většina lidí s ním souhlasila. Při volbě v parlamentu tento zákon podpořilo dvacet šest z čtyřiceti pěti poslanců/poslankyň.

Jedním z důvodů pro přijetí tohoto zákona bylo zdůvodnění, že se tím pomůže k vyřešení klesající demografické křivky. Víš, jestli se tak děje? A bylo to reálné zdůvodnění, kterému věřili, nebo se tím jen oháněli, aby měli v ruce nějaký argument?

Myslím, že jen potřebovali mít v ruce nějaký argument. Zatím nemáme žádné statistiky, které by potvrdili zvýšení počtu obyvatel díky přijetí tohoto zákona. Muselo by přeci dojít k babyboomu, a k tomu nedošlo. To by nejprve musel stát zvýšit podporu chudým rodinám s více dětmi, a ne přijímat zákony na zakázání potratů… O tom zákonu se vlastně stále jedná. Ministerstvo zdravotnictví řeklo, že v něm chce mít nějaké výjimky.

A jak stát podporuje rodiny s dětmi?

Jen velmi málo. Rozhodně se z toho nedá vyžít.

Kolik dětí mají průměrně rodiny v Abcházii?

Nejčastěji tři, ale znám i rodinu, ve které mají dvanáct dětí. To je rodina našich sousedů. Ti třeba nikdy neuvažovali, že by šli na potrat, ale jen díky tomu, že si to mohli dovolit a vždy si byli jistí, že to zvládnou. Ovšem v případě, kdy si rodina nemyslí, že to zvládne, musí mít právo na výběr.

Proč ses rozhodla aktivně věnovat právě potratům, tedy ženskému tématu, přestože pro tebe bylo důležité o sobě říct, že nejsi feministka?

Nemyslím si, že bych v budoucnosti bojovala za ženská práva. Nicméně když jsem se o tomhle zákoně dozvěděla, tak jsem si uvědomila, že každý musíme mít právo se rozhodovat. Naše životy nesmí být řízené zákazy. Pokud se rozhodnu, že žádné děti nechci, musím mít volbu udělat se svým životem to, co uznám za vhodné.

Zatím nevím, čemu se budu věnovat v budoucnosti, ale ráda bych bojovala za práva zvířat. Tohle téma mi je velmi blízké. Obávám se, že v Abcházii by bylo těžké bojovat za ženská práva.

Na stránkách orthodox.ru je rozhovor s českým pravoslavným knězem, který je velkým bojovníkem proti potratům. Říká tam, že potrat je vražda, za níž je trestem peklo, ale i že stejný hřích je děti nemít….

To je dost drsné vyjádření, opravdu drsné. Někteří ortodoxní muži si myslí, že jediným úkolem ženy je rodit děti. A i kdyby to byla pravda, tak nechápu, proč si myslí, že zrovna oni mají právo soudit. Kohokoli.

***

Rozhovor se Salimou proběhl v září 2016 v rámci Školy občanské iniciativy, kterou v Abcházii pořádalo NESEHNUTÍ.