Mohou si ženy za nerovné platy samy? Není to tak jednoduché

Foto: Alex Raev

Kolikrát jste slyšeli, že za nerovné odměňování si ženy mohou samy? U pohovoru nejsou dostatečně sebevědomé a neřeknou si o dostatek peněz. Mají děti a pak se diví, že se jim zastavil kariérní růst. Nejsou ochotny pracovat na částečný úvazek nebo naopak přesčas. Vybírají si obory, které zkrátka nenesou – kdyby volily uvážlivěji, mohly se uplatnit lépe… Je vám to povědomé? Jenže co když ani tyto osvědčené rady nepomohou k narovnání platů mužů a žen?

„Když jsem se rozhodla mít děti, vnitřně jsem sama v sobě kariérně zpomalila. Připadalo mi nepatřičné nejen přijmout, ale dokonce i usilovat o další vyšší pozici, když teď přece otěhotním a nebudu moct případnou funkci po nějakou dobu vykonávat. Jenže jsem netušila, že když se rozhodnu otěhotnět, ještě to neznamená, že skutečně otěhotním, a tak to celé trvalo mnohem, mnohem déle, než jsem si představovala. Pozice, kterou jsem si zvolila jako strategickou pro založení rodiny, mi pak zůstala nejen po dobu, než se mi podařilo otěhotnět, ale během několikanásobné rodičovské. Byla a jsem za ni z nepředvídatelných osobních důvodů neskonale vděčná, ale zároveň dobře vím, že z vedoucí pozice by se mi a) hůř odcházelo, ale b) rychleji vracelo zpátky do pracovního procesu,“ popisuje svou zkušenost úspěšná novinářka Jana Ciglerová.

V momentě, kdy už dítě či děti máte, často přijde na řadu rozhodnutí, kdy a na jaký úvazek začít pracovat. Mnoho žen přistoupí na zkrácený pracovní úvazek, aby stíhaly všechny úkoly spojené s prací, rodinou a péčí o domácnost. Pak ale často pracují mnoho hodin přesčasů, přičemž zaplacenou dostanou jen menší část. To se následně projeví nejenom na jejich výplatních páskách, ale jako bumerang se jim to vrátí v důchodu, kdy průměrná česká seniorka má o 13 % menší důchod, než průměrný český senior, a je tak dvakrát více ohrožena chudobou. Ne nadarmo se říká, že chudoba má ženskou tvář.

Rozhodnutí, která mohou mít a mají dopad na příjmy žen, je za celý život řada. Platová nerovnost může vzniknout hned při nástupu do zaměstnání. Upozornila na to například Martina Klepalová z IBM na mezinárodní konferenci Férové platy, férové penze v březnu v Praze. Uvedla, že IBM klade velký důraz na rovnost v odměňování, ale ženy si při nástupu do zaměstnání často řeknou o menší plat – a ani společensky odpovědný zaměstnavatel nepomůže. Ze strany žen je to však často nouzová strategie.

Nesebevědomé ženy, které si neříkají o adekvátní ohodnocení, jsou totiž v souvislosti s platovou nerovností zmiňované často. Stačí ale, pokud dokážete asertivně říct, kolik si zasloužíte? Výzkumy ukazují, že to není tak jednoduché. „Ženy, které si u pohovorů nebojí říct o dostatek peněz, jsou mnohdy zaměstnavatelem považovány za neskromné a nevděčné. To, co by jim mělo pomoci, jim ve výsledku ještě více uškodí,“ komentuje jev právnička Barbara Havelková působící na univerzitě v Oxfordu.

Vyjednávání u pohovorů zkoumala například Hannah Bowles z Harvardu. Ve svých experimentech zjistila, že ženy jsou při vyjednávání o výši platu a dalších pracovních benefitů penalizovány mnohem více než muži. V jejích experimentech byli různí lidé nejdříve v pozici manažerů a manažerek hodnotících člověka, který se uchází o místo. Tvrdé hodnocení asertivních žen se objevovalo jak u mužů, tak u žen. Když výzkumnice následně požádala, aby se lidé z experimentu postavili do role uchazečů a uchazeček o práci a vyjednali si slušný plat, mnoho žen to odmítlo byť jen zkusit. „Ženy jsou ve vyjednávání zdrženlivější než muži z velmi dobrého důvodu,“ uvádí Bowles pro New Yorker.

Výhrou nemusí být ani volba perspektivního oboru jinak dominovaného muži. V zahraničí se hodně mluví o fenoménu, kdy platy v oboru výrazně klesnou poté, co se do něj dostane větší množství žen. Exkluzivita oboru jednoduše finančně i symbolicky klesne. A to je velmi důležitý faktor – rozdílnost profesí žen a mužů je totiž jednou z hlavních příčin platových rozdílů (podle výzkumu z Cornell University je to dokonce příčina největší). Osud snížení platů potkal mnoho oborů – například v designu klesly příjmy o 34 %, když se do oboru dostalo více designérek. U biologie byl pokles například o 18 %, jak uvádí ve svém textu pro NY Times Claire Cain Miller. Tento jev však funguje i naopak – pokud se do odvětví dominovaném ženami dostanou muži, zvedne se jeho prestiž i platy. Své o tom ví programátorky, které před několika desítkami let převažovaly. Když je vystřídali muži, rapidně vzrostla mzda i prestiž práce.

Asi nejdůležitější věcí, která by snížila nerovnost v odměňování žen a mužů, je proto rovnoměrnější rozdělení péče o blízké. Protože osoba, která pečuje o závislé členy rodiny, bude pravděpodobně i méně vydělávat a kariérně růst. Problém je, že takový nestereotypní krok vás bohužel může finančně poškodit – tento aspekt rozhodování zná ze svého života i softwarový vývojář Petr Janda: „Klidně bych si to s manželkou vyměnil a šel na rodičovskou sám. Hlavní důvod, proč jsem to neudělal, byl ten finanční. Vymohl jsem si tedy alespoň zkrácený úvazek a zůstával se synem jeden den v týdnu doma.“

Znamená toto všechno, že s platovou nerovností se nedá nic dělat a nezbývá nám nic jiného, než se s ní smířit? I provozní ředitelka Facebooku a autorka knihy Lean In Sheryl Sandberg přiznává, že měla s vyjednáváním pracovních podmínek potíže. Přesto se nedala a díky asertivnímu vyjednávání dosáhla úspěšného řešení pro obě strany. Stejně tak se situace „upraví,“ pokud si budou ženy a muži budou častěji vybírat různorodá povolání a rovnoměrněji se dělit o péči o své blízké.

***

A co s nerovnými platy můžete udělat přímo vy? Podívejte se na budmefer.cz!

***

Financováno z prostředků programu Evropské unie PROGRESS.