„Pojmenováváme věci pravým jménem – v tom spočívá podstata feminismu“

Rada Galkina. Foto: archiv autorky

Rada Galkina je jednou z nejvýznamnějších představitelek ženského hnutí v Kyrgyzstánu – v roce 2016 se stala koordinátorkou několika kampaní v organizaci Biškekské feministické iniciativy. Na Barcampu o občanské společnosti v říjnu 2016 v Arménii se s ní setkala Irena Marková z brněnského NESEHNUTÍ.

Rado, slovo feminismus má vaše organizace již v názvu. Je to slovo, které se v Kyrgyzstánu běžně používá?

V naší společnosti má slovo feminismus bohužel negativní konotace. Málokterá žena se může otevřeně prohlásit za feministku. Většina lidí tomuto pojmu nerozumí a chybně si ho vykládá jako nenávist vůči mužům. Nicméně počet dívek a žen, které se nestydí označit za feministku, stoupá.

Pomáhá Vám slovo feminismus komunikovat s cílovou skupinou?

Pro nás je důležité užívat název feministická skupina, protože se věnujeme rozvoji feministického hnutí. Je pro nás zásadní, abychom pojmenovávali věci pravým jménem, protože právě v tom spočívá podstata feminismu. Pokud se někomu nelíbí, že jsem feministka, to přece neznamená, že s tím musím přestat.

Jsou v Kyrgyzstánu muži, kteří o sobě otevřeně říkají, že jsou feministé?

Ano, mezi mými známými takoví muži jsou. Několik známých kyrgyzských osobností je hodně aktivních na internetu, kde hájí zájmy žen a veřejně se označují za feministy.

Na čem konkrétně v BIF pracujete?

Posilujeme solidaritu a kolektivní sílu feministického hnutí prostřednictvím rozmanitých aktivit v našem městě a naší komunitě. Zaměřujeme se zejména na ženy, mládež a LGBTIQ lidi. Jsme aktivní v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, jsme součástí antidiskriminačních sítí a koalic.Organizujeme kampaně proti různým druhům násilí, utlačování, nenávisti a hegemonii. Věnujeme se feministickému vzdělávání a výměně zkušeností, protestům, pouličnímu umění a online i offline aktivitám zaměřeným na propagaci feminismu obecně.

V mnoha zemích, kde pracuje NESEHNUTÍ, se setkáváme se zásadou, že feminismus a rovné příležitosti jsou evropské pojmy, které se do místní společnosti nehodí. Setkáváte se
s podobnými názory i vy?

Ano, v Kyrgyzstánu se setkáváme s názorem, že feministické hnutí (stejně jako hnutí za LGBTIQ nebo jakákoli jiná lidská práva) je aktivitou Západu, který se snaží zničit národní tradice. Podobný názor často slyšíme od politiků, kteří tím chtějí zdiskreditovat nevládní organizace ve společnosti a znemožnit jejich práci.

V Kyrgyzstánu dochází k porušování lidských práv i přes to, že země podepsala řadu mezinárodních dohod, které Kyrgyzstán zavazují k tomu, aby se snažil situaci v této oblasti zlepšit. Nevládní organizace dělají důležité věci, ale spíše proti vůli státu než za
jeho pomoci.

Můžete uvést pár příkladů místních žen, které se v minulosti angažovaly nebo i nyní aktivně angažují ve veřejném dění?

Napadá mě několik žen, které se zapsaly do dějin země jako silné a nezávislé osobnosti – například Kurmanžan Datka neboli Alajská carevna, která stála v čele kyrgyzského státu a armády v období 1832 až 1876. Známá je i Urkuja Salijeva – první žena, která vedla kolchoz. Zná je každý Kyrgyz, jsou po nich pojmenovány ulice, natáčejí se o nich filmy.

Ženy se v Kyrgyzstánu angažují v nejrůznějších oblastech veřejného dění včetně politiky. Ano, je jich málo, ale jsou to právě ony, kdo se nebojí nepříjemných témat. Například na konci loňského roku se hodně diskutovalo o novelizaci ústavy, proti které se postavila většina občanské společnosti. Byly to právě ženy – lidskoprávní aktivistky a poslankyně, které otevřeně kritizovaly ty, kdo jsou u moci.

Ženy kromě toho aktivně navrhují zákony zaměřené na ochranu dívek a žen před násilím. V dubnu letošního roku byl dokonce přes odpor řady ministerstev přijat nový zákon – zákon o ochraně a obraně obětí před domácím násilím, který poprvé upravuje také státní investice do boje proti násilí.

V roce 2010 se navíc Kyrgyzstán stal první středoasijskou zemí, která zvolila prezidentku ženu – byla jí Roza Otunbajeva.

Jaký postoj zaujal váš manžel k tomu, že jste feministka a vedete feministickou organizaci?

Ze začátku pohlížel partner na mé aktivity s nedůvěrou. Ale postupně s tím, jak zjišťoval, co dělají feministky ve světě i u nás, začal mé názory sdílet. Máme dceru, a jako otec chápe, jak důležitý je feminismus pro to, aby z naší dcery vyrostla silná a nezávislá osobnost.

Příběh našeho manželství je ovšem spojen ještě s jiným jevem v naší společnosti. Jde o to, že v poslední době někteří muži začali otevřeně říkat, že je nepřijatelné, aby kyrgyzská dívka chodila s mužem jiné národnosti nebo se za něj provdala. V Moskvě bylo zdokumentováno několik útoků spáchaných kyrgyzskými muži na dívkách z Kyrgyzstánu, které měly vztah s muži jiných národností. Feministické hnutí to samozřejmě nenechalo bez povšimnutí a ostře tyto útoky kritizovalo. I mě tyto případy značně pobouřily, protože můj partner je Rus a já jsem Kyrgyzka. Vypadám jako Asiatka a díky ruskému příjmení lze dovodit, že jsem se provdala za Rusa. Dříve jsem svému ruskému příjmení nevěnovala pozornost, ale v té době pro mě nabylo nového významu. Moje příjmení se stalo projevem protestu proti patriarchální snaze kontrolovat životy žen. Můj krátký článek na toto téma si můžete přečíst zde.

A jak se díváte na budoucnost feminismu v Kyrgyzstánu obecně?

Od rozpadu Sovětského svazu se ekonomická situace v zemi neustále zhoršuje. Chybí státní politika rozvoje institucí pro podporu ženy a rodiny (chybí velký počet škol, mateřských škol, pracovních míst atd.). To má značný dopad na postavení žen, a to zejména na venkově. úroveň vzdělanosti žen klesá, zatímco frekvence brzkých a nezaregistrovaných (církevních) manželství a genderově podmíněného násilí stoupá.

Za této nepříznivé situace je pro ženy a dívky stále těžší najít pracovní uplatnění, ženy „se stěhují“ do kuchyně. Větší roli v životě lidí začíná hrát náboženství. Ženy, které jdou proti pevně daným genderovým normám a rolím (LBQT), jsou za těchto podmínek obzvlášť zranitelné.

Postavení žen v Kyrgyzstánu tak přímo závisí na celkovém rozvoji země. Současná politicko-ekonomická situace bohužel do budoucna dobré vyhlídky nedává. Práce nevládního sektoru věnovaná otázkám žen hraje zásadní roli v dalším rozvoji kyrgyzského právního systému.

Vedeme proto nyní veřejnou kampaň, která si klade za cíl změnit přístup státu k ne-spravedlnosti, s níž se potýkají ženy v Kyrgyzstánu při kontaktu s orgány činnými v trestním řízení. Kampaň můžete podpořit podpisem petice na stránkách change.org/morethan16days – k dispozici je i anglická verze.

***